Od železných pěstí k Furiím

Je vysoce pravděpodobné, že současná filmová akce by vypadala o poznání jinak, nebýt vlivu hongkongské kinematografie. Její dopad byl v mnoha ohledech revoluční a navždy se zapsal do historie žánru. A právě její příběh je především příběhem kaskadérů a choreografů, kteří se z pozadí tvorby přesunuli na kreativní pozice uvnitř filmového průmyslu.

Filmová reprezentace kung fu se v Hongkongu vždy těšila vysoké popularitě. Už od čtyřicátých let tamější kina plnily příběhy lokální legendy Wong Fei-hunga, vše ale změnily až sedmdesáté roky a řada akrobatů praktikujících bojová umění. Lau Kar-leung, Corey Yuen, Jackie Chan a hlavně Sammo Hung byli lidé, kteří s touto tradicí nikdy neztratili kontakt a postupně se stali nejen herci, ale i choreografy, producenty, a hlavně režiséry. Především Hung stál v centru žánru více než čtyřicet let a pravidelně spolupracoval s každým důležitým kantonským autorem. I proto jsou mu v našem programu věnovány dva filmy – Projekt A jako ukázka zlaté éry a Můj strážný senior, jež se k ní nostalgicky obrací. Filmy patří díky svým tvůrcům do sekce nazvané Kmotři akce. Ta obsahuje ještě legendární příběh z devadesátých let Tenkrát v Číně a koprodukční Zónu smrti: Čas odplaty.

Onu zlatou éru připravil už The Chinese Boxer v roce 1970, jímž Wang Yu kompletně obrátil pozornost diváků od hrdinských wuxia příběhů k železným pěstem tvrdě trénujících hrdinů. Základy žánru doplnili The Killer a Železná dlaň o dva roky později a posléze svět uhranul Bruce Lee. A právě charismatický Malý drak v mezinárodním kontextu upevnil pozici asijských bojových umění a vydláždil cestu příští dekádě. To už lokální scénu kompletně ovládla generace Jackieho Chana a Sammo Hunga. Na hongkongské filmy plné fascinujících choreografických a kaskadérských kousků slyší diváci dodnes, ale především na ně mnoho regionálních kinematografií postupně navázalo.

V roce 2003 představil Prachya Pinkaew světu Tonyho Jaa, s ním dorazila Jeeja Yanin a Thajsko ovládlo svět bojových umění se svým Muaythai. Další výrazný zásah přišel z Indonésie, když Gareth Evans poslal na světové festivaly svůj Zátah. Tamější bojový styl Pencak silat slavil úspěch a Iko Uwais nebo Yayan Ruhian si nyní užívají mezinárodní slávu. Tyto tradice se paralelně rozvíjí dál a jejich choreografové i kaskadéři se postupně zapojují do velkých mezinárodních produkcí. O slovo se pravidelně hlásila i Jižní Korea, Filipíny a v neposlední řadě Kambodža, kde populární kaskadér Jean-Paul Ly pomohl natočit nekompromisní Jailbreak (2017).

V současné době jsou snímky plné promyšlených filmařských postupů, a hlavně díky fantastickým kaskadérským kouskům stále silné, o čemž může svědčit zbytek našeho programu nazvaný Učedníci. Ti totiž kráčí ve stopách tradice, již ustavili Kmotři akce. Tchajwanští Parchanti přenáší kontaktní boj do bankovních loupeží a nešetří humorem, vietnamská Furie zase zapojuje brilantní choreografii do příběhu o ženské pomstě a 212: Bláznivý Wiro nabízí pohled do žánru, jež Indonésie prozkoumává pouze zřídka – komediální wuxia.

Letošní program je tedy složen ze dvou vzájemně provázaných částí. Na jedné straně jde o poctu Hongkongu, a především Sammu Hungovi, sestávající ze čtyř vynikajících akčních filmů a poté ze tří lokálních variací, jež přenášejí kantonskou tradici do vlastních regionů. A tak nabízíme sedm celovečerních důkazů síly a vlivu choreografů a kaskadérů!